Úvodní strana » Blog » Davová psychóza a panika

Davová psychóza a panika

Vznik davu může být velmi nebezpečný, jelikož se chová primitivně a iracionálně a svým chováním a silou může přispět k potencionálnímu nebezpečí. Slabý jedinec má možnost stát se součástí silného organismu.

Důležitým znakem davu je stav odosobnění, při kterém dojde ke snížení kontroly impulzivního jednání, a naopak se dostavuje vysoká citlivost k emočnímu vzrušení. Oslepeni těmito emocemi přestáváme být schopni sledovat či kontrolovat své chovaní, snižuje se nám také schopnost rozumového plánovaní a v rámci davu se snižuje důležitost společenského chování. Činnost jedince je v tuto chvíli spojena s tím, co dělají ostatní. Proto, když chce jedinec vystoupit z tohoto davu, stává se tzv. anti konformním, tedy neposlušným vůči nějaké fyzické či abstraktní autoritě. A v případě, že se chce jedinec zalíbit a vyhovět, tento výstup není rozhodně nic jednoduchého. Určitá míra poslušnosti je logickým důsledkem socializace a podmínkou pro bezkonfliktní fungovaní společnosti. Ale nadměrná poslušnost vede k potlačeni vlastní individuality, k povrchnímu přijímaní společenských rolí a případně vede k nezodpovědnosti.

Strach jako součást celku

Velkou roli hraje emoce strachu. Strachu jako takového a strachu z neznáma. Když člověk stojí před problémem či situací, kterou nezná, která je nová, má tendenci si ji automaticky vysvětlovat tím, že si doplňuje informace jako dílky do skládanky, aby celek dával našemu mozku smysl. Nemusí se jednat o dílky racionální, ale o něco, co nám prostě a jednoduše doplní tento celek. Proto, když nám někdo nabídne tolik potřebnou chybějící část, rádi po ni sáhneme. Takto se přidávají další a další lidé a v okamžiku, kdy se tímto způsobem vytvoří dav lidí postaveném na strachu, jeho dynamika se stane destrukční, iracionální a tedy nebezpečnou. Tímto způsobem vzniká davová psychóza, kdy slepě a bezmezně následujeme to, co nám v dané chvíli dává smysl a držíme se zuby nehty, nechceme se pustit a děláme cokoliv pro to, abychom si tu naši skládanku udrželi celou a neroztříštila se na kousky.

Jak funguje strach na úrovni mozku?

Na úrovni mozku existuji dva aktivační okruhy pro strach. První, primitivnější okruh, který nám velí klasické „bojuj nebo uteč“ je rychlejší, aby nám pomohl zajistit přežití, avšak zároveň může být iracionální. Pro příklad, vidíte venku na zemi hada a leknete se, rozbuší se vám srdce, rozšíří se vám zorničky, začnete lapat po dechu a nastane panika. Při pozornějším pohledu ale zjistíte, že se jedna pouze o větev, s úlevou si můžete vydechnout a pousmát se nad tím, jací jste to „hlupáci“. To, že se jedná o větev vám zajistil druhý okruh, okruh kortexu, jehož reakce je pomalejší, tedy i racionálnější a je schopen zvrátit nastalou paniku. Když to vztáhneme zpět na náš dav, při takovéto davové hysterii není ovšem čas pro reakci kortexu, aby se dostal k reakci a zastavil námi vnímanou paniku a ke slovu se tedy hlásí primitivnější amygdala. Když toto všechno spojíme dohromady, není divu, že pod tlakem emocí, strachu, nevědomosti a zakořeněné prapůvodní představy či vzorce chování, máme tendence se hlava nehlava shlukovat.

Je důležité zmínit, že dnes tyto davy nevznikají pouze v podobě fyzické, ale za pomoci internetu je velmi lehké strhnout jedince po jedinci, a tedy strhnout dav k určité, ať už cílené či samovolné, reakci, záměru, aktivitě, chovaní. Výše zmiňovaný strach je tímto šířený daleko rychleji a jednodušeji.

Zkratové jednání davu může být nebezpečnější než panika samotná

Proces paniky vypadá zhruba tak, že se ze všeho nejdříve objeví nějaký tzv. zážehový podnět, na který navazuje bleskově se sířící oprávněné či neopodstatněné přesvědčení hrozby ohrožení života. Stimulující stresový podnět zapříčiní snížení prahu pro stres a dochází k pocitu nejistoty či strachu a dojmu, že únik z tohoto prostoru je nejistý. Dav je v tomto časovém oknu sugestibilní k ráznému pokynu s vizí záchrany. Z praktického hlediska se panika jeví jako pasivní reakce na určitý podnět s vidinou toho, že někdo jiný danou situaci vyřeší, zvládne. Zde se dostává na povrch anonymita jedince, která svádí právě ke zmiňovaným nebezpečným reakcím. Jelikož v davu, který jde stejným směrem, se toto chování ztratí, pokud není dokonce i žádoucí. Zkratové jednání davu však může být daleko nebezpečnější než panika samotná.

Při panice si položte správné otázky

Reálně si nelze dávat za cíl zabránit davové panice jako takové. Co ale můžeme udělat je, pokusit se zabránit našemu vlastnímu strachu a jeho panickému síření na úrovni jedince. Zkusme si položit otázku, co mě na tom tolik děsí, že přestávám racionálně uvažovat a nechávám se strhnout emocemi? Je to ohrožení mých hodnot a norem? Obava, že přijdu o pohodlí a bezpečí? Či je to existenciální riziko? Strach o sebe, o svůj život, o život svých blízkých? Sami si můžete dosadit, kdy naposledy jste se nechali strhnout davem a jeho dynamikou, ať už byla jakákoliv. Vzpomenete si, o co se jednalo? Jak konkrétně jste se chovali? Čeho jste se báli? Přišlo vám to zpětné s odstupem iracionální a hloupé? Udělali byste s chladnou hlavou něco jinak? A lze něco udělat jinak? Například nenechat se strhnout hysterií, nebo naopak příliš naivními jednoduchými scénáři, ale udělat krok vzad a s odstupem a beze strachu aktivně převzít zodpovědnost za sebe a být trpělivý jak vůči sobě, tak vůči situaci samotné. Vnímat změnu, ať už vetší či menší, která nastává a využít ji ku příkladu ke svému sebepoznání. Vědomě se zastavit a nadechnout se.


Autor: Michaela Botlíková. Studuje poslední semestr Klinické psychologie a neurověd (MSc.) na švýcarské univerzitě ve Fribourgu a zároveň dokončuje dálkový kurz výživového poradce (MAHRA). Směřuje k celostnímu přístupu ke zdraví člověka, a to jak fyzickému, tak psychickému.  Online terapii s Míšou si můžete objednat pomoc tlačítka rezervovat:  

Vstupenky

Už jen krok k objednání 30 min online konzultace zdarma! Vyplňte prosím dotazník a my se vám obratem ozveme.

Ochrana osobních údajů*

Pole označená * jsou povinná.