Úvodní strana » Blog » Deprese změní váš život

Deprese změní váš život

„Ach jo, já mám dneska nějakou depku!“ Mnoho z nás již někdy podobnou větu slyšelo z úst našich blízkých, možná i z vlastních. Avšak tato „depka“ většinou nebývá depresí v plném významu tohoto slova. 

Mnoho lidí tímto slovem označuje špatnou náladu, nebo když do nového dne vstoupí „špatnou nohou“. Skutečná deprese má oproti „depce“ o mnoho horší průběh. Deprese netrvá pouze jediný den, ale ovlivňuje člověka dlouhodobě a prostupuje celý jeho život.

300 milionů lidí trpí depresemi

Podle světové zdravotnické organizace (WHO) trpí depresivním onemocněním ve světě více než 300 milionů lidí všech věkových kategorií a jejich počet stále roste. Navíc však toto číslo obsahuje pouze pacienty, kteří se se svým onemocněním léčí u odborníka. Daleko více lidí však zůstává bez pomoci a s tímto onemocněním se neléčí. Důvodem může být i to, že na duševní onemocnění je stále ještě pohlíženo negativně. Lidé se obávají chodit psychiatrům a psychologům, aby je za to nikdo neodsuzoval, nebo si o nich okolí nemyslelo, že jsou blázni. Avšak duševní nemoc je onemocnění, jako každé jiné, je potřeba se jím také zabývat a možná i o to více, protože taková onemocnění nejsou vidět na první pohled.

Pro depresivní poruchy jsou typické pocity smutku a bezmoci, ztráta schopnosti soustředit se, ztráta energie, snížení výkonnosti, narušení spánku, ztráta sebedůvěry a zpomalení psychické tempo. Smutek se může měnit z pocitů sklíčenosti až po naprosté zoufalství. S tím se pojí pocity bezmoci, kdy má člověk pocit, že už nikdy nemůže být lépe, že se tento stav nikdy nezmění a že to nemůže nikterak ovlivnit. Ztráta energie se může projevovat jako rychlá unavitelnost nebo stav, kdy člověk nemá energii ani na to, aby vstal z postele. Intenzita těchto potíží může v průběhu dne kolísat. Časté jsou také výčitky svědomí, pocity viny a znehodnocování sebe sama. Tyto pocity, kdy si člověk připadá méněcenný a méně schopný než ostatní vedou člověka k vyhýbání se lidem.

S depresivním onemocněním se také mohou pojit i tělesné příznaky jako je třes, pocení, střevní obtíže, bušení srdce, bolesti hlavy a břicha, závratě, bolesti páteře, poruchy chuti k jídlu, pocit nedostačivosti dechu. U žen se můžeme setkat i s poruchami menstruačního cyklu.

Depresivní onemocnění může mít jasný počátek, kterým může být nějaká specifická událost, jako je úmrtí blízké osoby nebo nucený odchod ze zaměstnání. Smutek a zármutek je v případě smrti milované osoby přirozenou reakcí, ale pokud se toto období truchlení neúměrně prodlužuje a ovlivňuje kvalitu našeho života, stává se tak již onemocnění a je potřeba zahájit léčbu u odborníka. U deprese však nemusí být tato spouštěcí událost identifikována, mnohdy lidé prožívají depresi bez zjevné příčiny nebo po řadě drobných příčin, které se nahromadí a člověka to „převálcuje“. Příčinou deprese tak může být i dlouhodobý stres, který na člověka působí.

Typy depresí

Depresivní onemocnění může mít podobu několika typů: Depresivní epizoda, Rekurentní depresivní porucha, Dystymie, Bipolární (maniodepresivní) porucha, Sezonní afektivní porucha, Reaktivní porucha nálady, Poporodní deprese, Deprese v menopauze, Larvovaná deprese, Deprese v pozdním věku a Deprese při tělesném onemocnění.

Depresivní epizoda je charakterizována depresivním myšlením a náladou, snížením aktivity a tělesnými příznaky. Významně narušuje schopnost pracovat, jíst, spát a mít potěšení z příjemných aktivit. Takové epizody se mohou objevit jednou i opakovaně a vyskytuje se dvakrát častěji u žen, než u mužů.

Rekurentní depresivní porucha se projevuje opakovanými depresivními epizodami bez samostatných epizod mánie, avšak bezprostředně po depresivní fázi se může u nemocného objevit povznesená nálada a zvýšená aktivita. Toto onemocnění se průměrně vyskytuje kolem 50. roku osoby. Jednotlivé epizody trvají od 3 do 12 měsíců.

Dystymie je méně závažným typem deprese, jehož příznaky se objevují dlouhodobě, často i léta. Toto onemocnění obvykle začíná pozvolně a před začátkem rozvoje je osoba vystavena většímu stresu nebo životní situaci. Mezi příznaky zde patří únava, jakákoliv činnost vyžaduje značné úsilí, nemocní mají pocit, že z ničeho nemohou mít radost. Tento typ depresivního onemocnění začíná většinou v rané dospělosti a může trvat i celý život.

Bipolární maniodepresivní porucha je méně častá a objevuje se u cca 10 % osob trpících depresí. U tohoto onemocnění se střídají fáze deprese s fázemi manickými (příznaky: nadnesená nálada, pocit zvýšené výkonnosti, snížená potřeba spánku, mnohomluvnost, lehkomyslnost).

Sezonní afektivní porucha je typická tím, že se u některých osob depresivní příznaky, jako jsou depresivní nálady, úbytek energie a nadměrná únavnost, vyskytují pravidelně každý rok v podzimním a zimním období. Začátek epizody bývá nejčastěji na počátku zimy a příznaky vymizí s příchodem jara.

Reaktivní porucha nálady je způsobena akutním těžkým stresem nebo traumatem. Tyto zátěžové situace bývají spouštěčem a bez nich by k depresivnímu onemocnění nedošlo. Nejčastější příčinou této poruchy bývá ztráta blízké osoby.

Poporodní depresí trpí přibližně 50 – 80 % žen. Toto onemocnění se objevuje nejčastěji 3. – 4. den po porodu a projevuje se podrážděností, kolísáním nálady a plačtivostí. Ženy mají pocit, že na dítě nestačí, necítí k němu to, co by měly. Cítí se velice vyčerpány, což je po porodu, který je velice náročnou životní situací, pochopitelné.

Na depresi v menopauze se podílí jak biologické, tak psychologické a sociální faktory. U žen v tomto období dochází k hormonálním poklesům. Z hlediska psychologického se u žen objevuje strach ze stárnutí, pocit „zavírajících se dveří“ a dále je tu ještě odchod dětí z rodného domova.

Larvovaná deprese se projevuje především tělesnými příznaky, kdy porucha nálady nemusí být vůbec patrná. V tomto případě je důležité nejprve medicínsky vyloučit somatické příčiny.

Deprese v pozdním věku se objevuje velice často a často bývá přehlédnuta vzhledem k tělesným obtížím, které se pojí s vysokým věkem. Toto onemocnění bývá způsobeno stresujícími faktory jako je změna sociální role (z pracující osoby důchodce), fyzická onemocnění, konflikty s okolím, ztráta blízkých nebo sociální izolace (v pečovatelských zařízeních).

Deprese při tělesném onemocnění se objevuje nejčastěji u starších osob, avšak ne zpravidla vždy. Deprese může navazovat na srdeční choroby, vysoký krevní tlak, mozkovou příhodu, Parkinsonovu chorobu, cukrovku, revmatismus, sníženou činnost štítné žlázy apod. Při těchto onemocněních může deprese jejich průběh zhoršovat. Deprese také může být důsledkem užívání některých léků, drog a alkoholu.

Deprese a léčba

Pokud deprese není léčena, může v lehčích případech odeznít i sama, avšak u těžších případů může depresivní fáze trvat i několik let. Navíc neléčení depresí vede k mnoha rizikům, kterými může být zhoršení fyzického zdraví osoby a někteří lidé mají tak silné pocity bezmoci a zoufalství, že se rozhodnou pro jejich ukončení v podobě sebevraždy. Neléčené deprese, které po čase odezní samy, mají však tendenci se v průběhu života neustále vracet a tyto nepříjemné stavy se začnou znovu opakovat, mnohdy v ještě větší míře.

Deprese rozhodně není známkou osobní slabosti dané osoby. Je to onemocnění, které může potkat kohokoli z nás a tak by na něj mělo být i pohlíženo. A jako každé onemocnění, ať již těla nebo duše, by mělo být léčeno. K osobám, trpícím depresemi, by mělo být pohlíženo bez předsudků. Tyto osoby si toto onemocnění nezpůsobili samy a může jim hodně pomoci trpělivé a laskavé přijetí od rodiny a blízkých přátel.

Vstupenky

Už jen krok k objednání 30 min online konzultace zdarma! Vyplňte prosím dotazník a my se vám obratem ozveme.

Ochrana osobních údajů*

Pole označená * jsou povinná.